Nevím jestli je vhodný abych psal recenzi na tenhle split Houba/Punk floid, protože obě kapely patří na spodní místa v mém pomyslném žebříčku oblíbenosti, chvíli přemýšlím jestli v tom žebříčku vůbec figurují… ale jak se říká “Když už jsi to nakous, tak to taky dopověz“. Kreslený obal s lokomotivou celkem ucházející, ale vzhledem k tomu, že CD vychází k jejich společnému tour, tak se dá skousnout, uvnitř texty a fotky obou kapel. Album začínají Punk floid svými pěti songy, které navazují na předchozí dvě alba, možná až moc, někdy mám pocit, že se melodie z předešlé tvorby opakují a některé slova se v textech už objevily. U minulých alb jsem měl pocit, že přichází s ničím novým, jediný rozdíl, je, že nové věci působí víc uhlazeněji, ale nebojte tempo si stále drží. Většinou zmiňuji oblíbený songy, který mi v hlavě utkví , ale dnes je to naopak a to sice poslední věc “Kis my ass“, v tomhle případě mi přijde nevhodně zvolen mix češtiny a angličtiny a výsledkem je směšně působící refrén, který podkopává text o pomluvách. Co, ale vyšlo oboum kapelám na jedničku je zvuková kvalita nahrávky, kterou pořídili v plzeňském Ex Avik. Druhá polovina patří ústecké Houbě, která mě hned na úvod překvapuje svými texty, které jsou o něčem, v předchozí tvorbě mi přišli jako náhodně poslepované blbosti. Hudebně mě Houba nebere, na mě moc melodický a uhlazený, ale třeba “Bodujem“ nebo “Ptal jsem se a Ivan nechce“ si jedou svižný tempo, škoda, že vokál není nakřáplej. Pokud máte rádi předchozí nahrávky obou kapel, tak vás tenhle split nemůže zklamat, za kilo a půl k sehnání u Papagáje.