recenze

Shop

HOUBA - U Šílena Nesersrny
HOUBA - U Šílena Nesersrny
Myspace profil Houby Bandzone profil Houby Youtube kan�l Houby Swis-shop.cz

03.12.2005 - Martíček - Strausberg, Jugendzentrum Horte
Jelikož jsme chtěli, aby si trochu od nás všichni v CZ odpočinuli, jeli jsme k našim sousedům do Německa. Německo máme rádi, ale jak kde. V Strausbergu to rádi po sobotní zkušenosti máme. A hodně. A jelikož víme, že se u našich sousedů začíná většinou v klubech až tak v 22 hodin, uzpůsobili jsme tomu náš výjezd z Ústí. Ten byl trochu strašidelnej, jelikož začalo silně pršet a všechno to umrzalo a tak jsme se na poslední chvíli rozhodli frčet raději před hraniční přechod Hřensko, který jak všichni vědí, jest nejníže položeným místem ČR a tudíž tam sníh ani led nebyl. První zastávka byla na benzínce Slovnaft v Neštěmicích. Gambrinus tam stál 27,- Kč a takové benzínky my ihned škrtáme z mapy. Tudíž jsme si koupili jen tužku a tu benzínku z mapy vyšrtli, aby se nám příště nestalo, že tam zase zastavíme a budem akorát nasraný. Další benzínka byla však až v Hřensku. Byl samej Němec a i my jsme byli Němci, jelikož pumpař na nás mluvil tak nějak divně, asi německy. Pak jsme zdárně přejeli hranice, avšak celník si neodpustil poznámku. Říkal: "slečno, vy máte u sebe 31 Euro?" Slečna odpověděla: "Nemám, na co jako?". Na to, že nejste připoutaná, to stojí totiž 30 Euro. Nevím, na co měla mít to jedno "oiro". Asi na úplatek. Tak jsme nějak dojeli do Dráždan a byli moc rádi, že už je otevřená super dálnice, tudíž Dráždany pěkně objedete a frčíte hurrrááá až do Berlína. Po cestě se nic zvláštního nestalo, ale jelikož se chlapci inspirovali punkovým souborem Volant, měl Hrdla jednu láhev vína, kterou si koupil ve Francii. Bylo dobrý, ale bylo ho málo. Zaslechl jsem Hrdlu, jak říká: "Sem debil, sem měl vzít celou tu basu těch vín". Chlapec vypil víno sám a přidal k tomu asi 6 pivek, z toho 3 Beck´s = my jim říkáme "německej gambáč". Prostě dobrý. Nakonec jsme taky našli nějakej ten klub a dojeli na místo. Asi v 19:30, což bylo tak akorát. Měli jsme s sebou alles, prostě všechen aparát a přitom na místě bylo všechno. No nevim, asi už si nic nepamatuju a nejak sem nezaregistroval, že to brát nemáme. Nevadilo to. Začali jsme hned u vchodu - vítání s asi 20ti němci, kteří nám zdůraznili, že z nich šéf není nikdo a kdybych něco potřeboval, mám se obrátit na některého z nich. Rozprchli se po klubu a já ani náhodou nevěděl, kdo je kdo a na koho se mám obrátit. Nakonec jsem našel takovou duši, byl to zvukař, který uměl dobře vyřešit naše žádosti. A tak jsme kecali a najednou přijeli Leniwci. Byli strašně unavení a měl jsem až pocit, že tam snad ani být nechtěj. No nic, dva z nich šli spát a já šel prodávat desky. Nejdřív se neprodávalo nic, ale čím byli Němci víc opití, tím víc kupovali. Takže to bylo i příjemné na pokec. První kapela BTM začala hrát nějak po 22 hodině. Kytarista mi tvrdil, že hrajou neopunk, avšak nastoupili a byl to oi punk jako řemen, dobře zahranej a celkem s nápady, lidi se rozpařili a vypadalo to na příjemnou akci. Po nich jsme na to vlítli my, nejdřív trochu vlažné přijetí, ale když jsme druhou píseň nasadili Regé pro pana prezidenta se trombonem a akordeonem, lidi to chytlo a pařili až do konce. Bylo to fakt příjemný. Nakonec jsme museli dokonce 2x přidávat, nejdřív 2 songy, pak ještě jeden. Díky všem. Po nás už jen Leniwci, lidi pařili, ale na chlapcích byla docela znát únava a taky pozdní hodina (končili asi v 1:30), ale přesto moc příjemné. No a co říct nakonec? Strhla se párty, my jsme poklidili plac, kecali s lidma a dokonce jsme si kupovali pivo za 1,30 Euro, jak jsem byli rozjetí. Konec párty jsem stanovil tím, že jsem usnul na židli. Marky mě probudili a řekla mi, že asi teda jako půjdem spát. Já snědl nějakej prášek, asi vitamín, a šel jsem poslušně spát. Ráno bylo krušné, odjíždějící Leniwiec sem ani nezaznamel (bylo mi řečeno, že odjeli asi v 6:30 ráno, blázni) a my jsme se probrali do studeného rána asi o 2 hodiny později. Na cestu jsme vyrazili téměř ihned, ale dojeli jsme trochu déle. V Německu nebylo po sněhu ani památky a tak jsme se rozhodli jet přes přechod Petrovice. Ještě na hranicích byla pohoda, ale asi o 2 km dál nastalo peklo. Brutální sněhová vánice, asi půl metru sněhu a my neměli řetězy. Navíc klesání 12%! Nakonec vše dobře dopadlo, ale my jeli 15 km téměř hodinu. Parádní akce...tak zas někdy! :)