"...Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho ani vy..." zpívá božský Kája a má pravdu. Je to neuvěřitelné, ale ústecká skupina HOUBA už existuje 10 LET!! Že to bude mocná oslava jsme tušili, ale že to bude skutečně mega akce se vším všudy i nás protřelé kejklíře zaskočilo. Po velmi dlouhé době jsme si dali zkoušku. Respektive chtěli sme si ji dát, ale okolnosti tomu nechtěli. Po třech písních vypadl proud. Když znovu naskočil nevydržel ani 1 píseň a vypadl zase. Když opět naskočil ani sme to nestihli zapnout a bylo utrum. Najdnou se tam objevil podivný mužíček v teplákách a tvrdil, že to vypíná on a že to teď vypnul nadobro a nepustí, dokud mu nezaplatíme proud za 3 roky zpátky. Marné bylo naše volání, že poctivě platíme nájem a že naše aparáty mají spotřebu asi jako silnější žárovka a že když je pustíme 1 za měsíc opravdu to nezpůsobí energetickou krizi. Pán řekl a co řekl to udělal. No co naplat vyrazili sme nacht Ústí nad Labem nenazkoušení s odhodláním to nějak zapankovat. Zastavili jsme na nejbližší benzínce za PCE páč Pájíček dostal strach, že zhubne a Jenda že vystřízlivý. Inu nakoupili jsme si pár lahví dobrého vína a hurá na cestu. Lahev od lahve byla cesta veselejší a hovory zajímavější, takže když sme dorazili do Ústí nálada na palubě byla přímo skvělá. Klub lépe řečeno socialistický megakulturák nás uvítal obrovskou cedulí "Litujeme vyprodáno" .To je teda něco, tomu říkáme podpora kultury!! Oba sály a přilehlé prostory plné pankáčů a krásných pankerech a další několik desítek venku co by chtělo taky dovnitř. Prostě paráda. Přivítali sme se s Houbou a šli se veselit do zákulisí. Tam jsme potkali Sex Deviants, kteří už měli hrát, ale nehráli páč byl skluz a krátili si čas inhalací. No nenechali sme se zahanbit a za chvíli už rudooký Karel hýkal na ulici stojíce v okně a močící z druhého patra. Do toho hysterický Zděnek hýkal "Kájo neblbni, nech toho, takhle přesně začal kariéru jeden náš vozejčkář" Najednou Devianti zmizeli na podiu a my osiřeli. Jenda se úplně ztratil, naposled viděn v obětí miniatury hezké pankerky. Káju močení nějak rozparádilo a šel ještě konat druhou stranou a to jako správnej zálesák ven před kulturák jen s kapesníkem že tak je to prej největší luxus. Když tu najednou "Co je vole? dělejte ne?, kde je Hlubočák, kurva chlapi nehulte to, máš naladěno?" z těchto a dalších slov jsme pochopili, že se asi schyluje k našemu vystoupení. Nachystali sme si všechno potřebné a vtrhli na podium. Porušili sme pankový zákon a namísto předepsaných 5 min. jsme zvučili minut 7. Hlavně kvůli poctivosti zvukaře, který nutil Káju zvučit každej buben zvlášť. Nu ale najednou jupí tralalá a celý sál tančí a my hrajem a točíme se stejně jako těch 800 lidí před námi. Koncert je krásný. V zákulisí stojí pohledné houbařky a svůdně na nás mrkají. Když si za nimi občas při hraní odskočíme zjistíme, že nám tam zřídili příjemnou zkuřovací stanici. Což nás těší a Pájíčka netěší. Pájíček si přinesl na podium obrovskej stůl a židli a vesele na nich křepčí a dělá rozličné alegorické vozy. Jako zprávnej pankáč ho tam po vystoupení nechá a celý večer pak posloucháme od po nás jdoucích kapel "kurva kdo tam dal ten stůl se tam dost plete" což je zábavné. Po nás bouří Houba a zve si najednou podium hosty. Inu co. Jdeme tam taky. Převlékneme se do naha "pouze do činelů" a jdeme gratulovat. Lidé šílí, Houbaři nechápou. Pak jim slavnostně předáme náš dar a to kytici naši oblíbených lučních zelených květů. Majkl je dojatý k slzám. Karlovi spadne činel a blesky bleskají. V zákulisí nás vítají jako válečné hrdiny a mocně náš výkon oslavujeme. Najednou se zjeví Pájíček a moc nás nechválí a vyzývá nás k odjezdu. Když se vše naloží a Jeník se náležitě rozloučí a všichni se nainhalují jedeme. Po autě zase lítá Zeppelin a Pájíček nás moc nechválí a dává nám rady do života. Prý ten život nežijeme, ale krájíme a někteří z nás jsou prý už za Break point a jedou z kopce byť si myslí, že jdou stále do kopce. Jeho slova si bereme k srdci a na benzince si koupíme dvě lahve luxusního šampusu a pizzu. Jednu lahev vypijeme k pizze druhá se někam ztratí páč si nikdo z nás nepamatuje události po otevření druhé lahve. Jen nějaké mlhavé záblesky které uvádím tak jaxem je zaznamenal: "Karle seš doma", "Zděnku, Zděnku dělej, Kurva Zděnku nespi, hele pomožte mi ho vyndat", "Nechte mě co je? kde to sem, já nechci kluci aha tak jo ahoj" "Je hele ve zkušebně se už svítí", " Hanzi, Hanzi seš doma" "Co? já? kde? aha tak čau" "Zastav mi tady na křižovatce já se radši projdu" "No když myslíš hlavně neusni někde v křoví" "Neboj" Tak takhle nějak to bylo, Všechno nejlepší k narozeninám HOUBO!!