DEN PRVNÍ (konec) – GRYFÓW SL. (+ EXIT FROM HELL a AGNOZJA) ....Zvukovku na parádním aparátu zrobila AGNOZJA, zpěvák přišel zabalen v šálu, na zádech bágl, že byl skoro k nepoznání od pozdějšího ‘převleku’. Trochu sme se lekli, že takhle bude zkoušet každá kapelka a až pak začně první hrát, náčko EXIT FROM HELL po chvíli laděníčka nádobíčka spustili skočnej ska punk okořeněnej ságem v rukou obrýlené a sympatične občas i zpěvačky. Kolo-pogo se piekne rozjelo a aj mocne polské pivo butilkové začlo zabírat. Já ten večír stih vystřídat asi 5 značek a normálně mi fšechno chutnalo, teda ve srovnání např. se Zlaťákem vobčas tady v Ústí lahoda… HOUBA má v Polsku slušnou základnu, splitko s místním Leniewcem bylo fakt dobrým tahem na obě strany hranic. Nehledě na, řekněme, možný vzdělávací charakter tohoto počinu – obě kapely přezpívaly a přehrály věci té druhé a to vám pak na koncertě i jinde hned víc řekne. Jen, co Hrdla sundal botky a noha v ponožku oděná udeřila na šlapák, spustilo se to, co dobře známe z Čech – mocné a veselé pogo, který málokoho nechám stát opodál a přinejmenším si malinko nepodupávat. Trošičku distro se nekonalo, taxem moh aspoň fotit a pár menších (jako na rozlišení) klípků zrobit, tož tu možná někde něco dívej (ho). Jirků oděn do své legendárne ohnivé košily, co snad nechyběla na žádným hraní (že by vzájemná závislost?) stál tam jaksi taksi nakroucen do té jeho ‘legendárne pozicije’, tzv. od hrozičů-posluchaču jako kapku bokem směrem na Hrdlu. Bratrský tandem Martíček-Majkl se bratrsky doplňoval jak zpěvem, tak i hláškama a dohadovaním, co kdy se bude hrát a tak. Majkl si pozděj taky vylez na bedny, by měl asi lepší přehled (Novej ústeckej už má) nad děním v cimře… Pohoda, jinak to už ani říct neumim a to kucí ňákej ten pátek, prošce bardzo, znám. AGNOZJA vystřihla nadupanej a piekne nasranej hardcore tak ňák vod plic, akurát zpěvák to, řek bych, malinko víc žral. No, voni to ty hardcoristi takhle kolikrát maj, vybavuje si (autor) dalších bandů. Jinak muzika nátěrová a muzikanti nadřený, hned mi to smetlo (po piwu, dá rozum…), makovicí zatřeslo. Na pódium nabíhá pár maníků převlečenejch jako bábofky-roztleskávačky, v rukách takový to střapatý mávavý, no, klip tam točili, no, asi pro ňákou polskou MTV a pozděj možná i pro MTV Bushovou… Náklep vystřídal pohodowy SOUND SYSTEM reggae, ska, dub, bhangra a dancehall do zbylých makovic pouštící. Jednim z DJs (Filip, X-avier, Crustofari) bol i muzikant z Leniewca (Martíčku, dyžtak doplň méno, voe), s nimaž se igrajet jutro v ZORY poblíž OSWIECIMI, teda veselejš spíš poblíž KATOWIC. Ale vo-tom až po-tom, esi teda vydržíte… (vydrž, jó?) Seznamuju se s další vysmátou Polkou, jejíž méno zove se MATGORZATA (sem si nevymyslel, mi sama napsala, že by srandu si dělala..?), trošičku pokecáme a potančíme v těch pagodových rytmech, než se začnu shánět po Houbařích a kde nic, tu ani muchomůrka neroste… Venku snad mínus 15 až 20, což pro bandasky, kerý byli v Norsku (např. já), samozřejmě není problém, ale zas vocaď pocaď! Lezu ho do patra, všude tma a mobilem svítim na ňáky šicí stroje, že asi fabrika to tady byla (nebo furt je?), tzv. šicárna, nikolvek houbárna, kerá si krátí chvílí malinko vedle s bandaskama z dalších kapel např. skokem do zdi apod. Skáčem do kárky a ‘Suchy’ (naše přezdívka pro bicáka z Amanity) naviguje ku jejich domu, kde vytuhnem (definitivně teda až po tý už zmiňovaný fajfce…). DEN DRUHÝ – ZORY (+ LENIWIEC, KONIEC SWIATA a PUNK FLOID) Před výtuhem sem ňák nemoh najít hodinky, takže, kurwa drát, brzo ráno zvonily (páč redaktoři např. Přehledů vstávaj třeba v 6h do háku…), bandasku mou vzbudily! Paxem je tam pro změnu zapomněl a pak zas našel, taková to byla akce s těma mejma gadinkama… Zkrátka nic důležitýho, ale na 3 řádcích se vo tom dá docela pojednat, navíc ten internet, že jo, nevomezenej místem, no… už toho nechám… Hošové po ránu ňáký veselý, taky sou to mladý kucí (i když Majklovi je asi 28, ale zas to dohání mladičkejma slečnama po boku), co ‘vědi hovno vo životě těžkýho makáče’ (jako např. já). Na hajzliku se chvilinku dveře netrhnou, což Mokrýho nepřekvapí natolik, by nám nepřipravil snídaňu. Salám se nekoná, páč vege-tíme zdravě, tož i mý zásoby bodnou (např. ten salám). Hrbatka (čaj) taky umí splávek patričně naladit na pozdější chmel-batku. Robíme společné foto, díkujem si navzájem, však se taky uwidziem příští sobotu (12. 3.) v Ústí pod Labem na akci NEZISKOVKY NEZISKOVKÁM, kde Amanita zaskakuje za nemohoucí Jugoslawiu (a dobře tak, nic ve zlym, ale hochy sem si fakt oblíbil). Představ si cestu z Gryfowa (poblíž Boleslawiece) jakoby při polsko-českých hranicích a prstem dojdi do JELENIE GÓRY. Tam se potkej s taky legendárním ‘Cherry shot’ autom (zn. Maluch) Muchy. Takhle: Leniewca gra v počtu 4, to by eše šlo, ale zas maj v nástrojovce trombón a akordeon a to už se do takovýho sranda kufříku hůř cpe… A tak OKOŃ (bicí, zpěv) využívá tohoto setkaní mj. k vyrovnání své páteře a bardzo piekne si zpířejmňujem cestu do Zor. Nejvíc do něj hučí Jirků, taky do hlavy si už ňákou tu butilku nahučel, víme? Martíček je přísnej řidič, takže na chcaní si čék musí počkat, aspoň to pak stojí za to… Cesta bíle (jakože všude mnogo sněgu) ubíhá kupředu a že bych si moc pamatoval z projetých měst, to bych kecal. Náčko třeba někerý paneláky tu sou vesele zbarvený, že tak jako nabourávaj zajetou šeď a dobře tak. Pak taky hodně kostelů všude, taky různě poštelovanejch, resp. postavenejch. Některý sou fakt těžce ‘new age’, ale aspoň není jeden jak druhej a vodlišej se, zůstanou líp v paměti. Sem tam z pole vykoukne obr asi ocelovej (nebo z trubek svařenej?) kříž, Poláci to maj s Bohem halt malinko víc poštělovaný. WROCLAW si moc nevybavuju, krom toho, že sme jeli kolem a ani na ňáký to zastaveníčko, pokoukáníčko, japonský vyfotěníčko čas nebyl. Taky dneska asi 300 – 350 km kiláků v gumách a do 17h musíme bejt u PONCZEKŮ na další akci, ju? Popojeď prstem po dálnici E40 (nekecám ho?) směrem k polsko-moravským hranicím a tam někde (asi) najdeš městečko ZORY. Takhle, moc vám vo něm nepovim, takže zkus třeba vyhledávač www.google.com, nebo na to hoď bobek a čti dál. Nacpanej Jirků se po polsku ptá (no, spíš hejká) lidí, esi nevědi, kde tu pub ‘OSTROGA’, ale Okoń přece jenom rozumět líp… A už sme tady, už sme tu, sláva nazdar PonCZeku! U kárky svý už postávaj PUNK FLOIDi, co taky dneska hoblujou na asi taky jako voslavě Ponczekovo + KASII svatby! Voba sou to moc příjemný ludja, taky sme u nich chrápali, takže si nemůžu vyskakovat… Zdravice pravice a nahoře dlabanice, pivem to zapijeme, přece. Žádný maso ze zas nekoná, ale to si přece můžem dát kdykolvek doma a Kasia to fakt chutně urobila. Škodárnou dorazí poslední tutaj vystupující squadra KONIEC SWIATA – další velká zdrawice a společná žranice. Hošové budou taky hrát na čtvrtym UTULEK FESTu (17. 6. 05, od +-15h, někde venku v ÚSTÍ POD LABEM, dívej www.utulekfest.cz), tož milo je tu vidět/slyšet takhle s předstihem a na seznámenou (si dám další butilku, dík). Taxe to tam všechno česko (Houba, Punk Floid) – polsky (Leniwiec, Koniec + nezanedbatelná většina lidí vokolem) bratří a lahváčema tuží a tak má bejt, že jo. S Jirků dem dolem k báru na kafe a pak taky na hajzl, kde zjistíme (teď nevim, esli voba dohromady, ale esi můžu doporoučet, tak na záchod radši choďte bez Jirků, páč má ve zvyku vokukovat vostatním šuliny a na to ne každýho, že jo, užije…), že porcelán jest v těsné blízkosti pisáče (pisoáru) a dveře do těchto míst maj děravý vokýnko. To znamenat, že bobka tu nesnadno házet, pakliže (podobně jako třeba Jirků) nemáte ve zvyku vokukovat vostatní při práci…Na sále (dřív garáž?) je piekna kosa (už druhej den po sobě, není to podezřelý..?), což se řeší voroštovanejma propan-butan bombama – malinko rizikový, ale co byste neuďáli pro spokojený návštěvníky… První grá LENIWIEC, pro mě v premiéře a jako spokojenost. I když zvuk by moh bejt lepší, kór ve srovnání s včerejškem, což byl takovej kumbálek, ale apára jak cip. Pogomani na sebe nenechaj dlouho čekat a už to jede, už to sviští, dokolečka se to točí… Lidi zas hodně v pohodě, ale ve srovnání s Gryfowem už ne tak, jak to říct, familierní (?), zkrátka ne každej se na vás hned směje vod ucha k uchu, ty můj kluku… (takže jako víc po čésku, i když všetko je individálne, f pohodě). Leniewca vystřídá HOUBA, by ho aj zahrálo, páč on už ji grál. Náladička, pogo-pogo, už to jede, už to sviští, na scéna přicházej první hopsači z pódia, Houba se fakt líbí a ludja znaj také některých textow (např. ty od Leniwieca, kupodivu…). Hošové si to užívaj, Majkl zas pod parou, i když zrovna u něj těžko poznat, kdy pod parou zrovna není, Martíček si malinko vyskakuje a já zas trošičku fotim. Ty voe, sem už ňákou unavenej, tak to asi trochu zkrátim, chcete..? Dávám prvního pivsona do půlitru, bych zjistil, že v butilke lepší a vrátil se tak k ní. Na pódiu už mastí KONIEC SWIATA to jejich reggae-ska a na sále další pohoda. Jeden z chlapíků je tak trochu trumpeta, aspoň na ní umí bodře hrát, bicák zas se sluchátky bubnovať. Hopsa hejsa do polskego Brandejsa (teda von asi neexistuje, no newa…), pro další kuželku, nahoru zkontrolovat situaci (náladička stoupá barzdo piekne, tak to má byt, taxe má piť!) a dole finušujó Moraváci PUNK FLOIDi. Asi nejvíc si to užívá jejich jak lečo vysmátej borec-kámo Leoš Křížek v křiváku, běhá po sále jak třeba u sebe doma po vobyváku, každýho zdrávas pohodas, zkrátka kolík, ještě ke všemu dobře naloženej… PéeFka mi přijdou kapku unavenější, taky hrajou poslední, přes sebou eše cestu domoj. Jináč ve třech mastěj výborně, doporoučim např. jejich CD ‘Blbouni z východu’ (viz taky Houba shop tady), nebo spíš koncert! Nahoře už kecá ‘každej s každym’ a třeba já si to užívám náramně. Všetko je tu také mocné, ladné, melodyjne… Počkáme, až Martíček při couvání vorve jedno ze zrcátek a pak skáčem ho do kárky a za doprovodu Kasii a PonCZeka valíme směr jejich paneláčik, kde dnes spáčik… DEN TŘETÍ – ZORY – ÚSTÍ POD LABEM (+ Majkl, Mček, Hrdla, Jirka a lahváči) …vstává se neúměrně k výtuhu (+-2h ráno), náčko stěžuj si tu někomu… zdá se, že mam po ráno eše malinko naložíno a tak ‘tři malé citrónky plavou po Labi’ na malýho Maxe - Ponczek-Kasieka a Kasii ségra kámoška největší… Po ránu hrbátka, rozlučka s milou rodinkou a maso až v autě (párky, bodly, có?). Na polsko-českych hranicách měl celník smích ze sbírky našich lahváčů, páč von ve službě, ale zas ví, nač se má těšit třeba večer… Polska pohoda se přeloupne v moravskou, ačkoliv OSTRAVA nejni z měst nejfešnějších (např. Jirků poudal, že by klidně mohla ostat na polské straně), i když Jarků Nohavica jí neutěšenou vizitku vylepšuje (ne každej se mnou može suhlasiť). Valíme přes OLOMÓC kolem Devíti skal (836 m) v Českomoravský vrchovině (machruj ho s mapou…), kde sem malinko upozorněn, že tutaj tunel zároveň jaksi rozděluje Moravu a Čechy… takže na ‘at the end of the tunnel’ už sme na čeckej straně a to je hned znát… Projedem pár parádních měst a míst, kam by se čék jednou rád vrátil, mj. i Hradec Králové, kde vyskakuje JIRKŮ a jede do Pardubic, kde on studovat (chemii, ‘Bomba’, co?). Jedno z těch měst je taky prej zapsaný na listině UNESCA a to je možná lepší, než bejt u Cibulky na seznamech (kdo podepsal antichartu dá mi za pravdu a zbytek mu vysvětlí šéFREDaktor)… Hlavně ty jejich náměstíčka, jak z pohádky, to máme, my bandasky ústecký, fakt co závidět. No, HRDLA sice v PRAZE maká, ale dneska tam nevysedá, páč se s holicím strojkem těší do Litoměřic za svou milou… /kurňa, sem zapomněl, že předtim sme všichni byli na vobědě v ňáký restaraučce u cesty, kde sedí chlápek na tom velkym kole a za nim MAJKL – viz foto-montáž) a většina z nás si dala něco rybího a Majkl dokonce to samý 2x a to ho jíst zas tak moc nebaví, co sem trošičku pochopil…/. Tož v LIŤÁKU prej v neděli 6. 3. běhal ňákej HRDLOřez a my už jenom ve třech (nepočítaje asi 8 lahvovejch Majklovejch lahváčů) plavíme se s LABEm ku ÚSTÍ NAD LABEM. Kecá se vo všem možnym, vobčas je na to třeba se někde i vychcat a už sme tu, u Majklova zelenýho domku. U MARTÍČKŮ vyložíme aparát, naložíme MARKY a STÁŇU, pozdravíme HŘEBÍKA s KAMILOU a na severoterasácký SHELLce ZDRAVIM, s váma, moji milí, se loučím, za všech piekne dzenkujem a do zobascenia se tesiem…