V sobotu ráno jsem se probudil u pana Rychlobalného a jen matně si vybavoval, co se včera vlastně stalo. Nedávalo mi to stejně moc smysl. Myslím si totiž, že tam byla Šárka Vaňková, ta slavná Superstar, ale co by tam dělala, že? No nic. Ráno neproběhlo zrovna předpisově (tj. ranní hygiena, snídaně, odpočinek), ba naopak. Snídaně byla v plynném stavu a bublala. Vím, zní to divně, až neuvěřitelně, ale je to pravda. Po snídani jsme se všichni dlouho smáli a potom ještě chvilku. Seznámili jsme se s panem Homérem, slavným to básníkem, a udělali jsme z něho kohouta. On nám na oplátku snesl vejce. Vypravili jsme se do místního pohostinství, kde jsem snědl asi největší jídlo v mém životě. Chtěl jsem si ho dát ještě jednou, ale Martíček se rozbrečel, a tak jsem to jenom zapil pivem, které mi chutnalo. Mě chutná vždy! Po jídle jsme se vypravili do místního holičství a poručili si úpravu obočí. Paní, která tam pracovala, se velmi podobala panu Hrdlovi. Hrdlu mají všichni rádi pro jeho povahu, která je krásná, a tak jsme se s tou ženou hned skamarádili. Bohužel jí došli žiletky a tak oholila obočí jen panu Miklovi. On jediný teď vypadá výjimečně. My ne. Zasmutněli jsme si, ale život jde dál (i s obočím), a vypravili jsme se směrem na Vsetín. Tam byl druhý koncert. Ve Vsetíně jsme opět uvázali Cliffa před klubem a zakázali mu čůrat na patník, protože to se nedělá! V klubu už na nás čekala paní Eva s jezevčíky a kočkami. To byl pohled! Chvíli jsme se dívali a potom Mikl zaútočil Rychlobalným Karlem. Byl to masakr. Karel má neuvěřitelnou kadenci! Jako první kapela hráli Destroyself až z dalekých Severních Čech. Podle svého názvu se i zachovali a zničili se. Byl to moc hezký koncert. Po nich hrála další kapela, kterou jsem bohužel neviděl. Musel jsem jít vyvenčit jezevčíky paní Evy. Moc se jim nechtělo na velkou a tak jsem s nimi musel dvakrát obejít celý blok. Až potom se vykakali. Když jsem se vrátil, rovnou jsem musel jít na pódium a hrát. A tak jsem to udělal. Bohužel, nějakým nedopatřením se stalo, že jsme nehráli v rockovém klubu , ale v sauně. Pan pořadatel to pěkně roztopil. Všichni zde přítomní vyndali metly a začali se švihat a škrabat, jak se to obyčejně v sauně dělá. Já zvýšenou teplotu okolí nesnáším dobře a snad proto jsem při koncertě dvakrát omdlel. Myslím ale, že si toho nikdo nevšiml. Po koncertě jsme si mysleli, že nám lidé tleskají, ale oni se jen švihali těmi větvičkami. Paní Eva k tomuto účelu používala své vykakané jezevčíky. Po nás hrály další kapely, které jsem bohužel neviděl, protože mě paní Eva poprosila, jestli bych jí nemohl vyvenčit i ty kočky. Souhlasil jsem. Kočkám se chtělo hodně, a tak kakaly hned, jak jsme vyšli z klubu, a nepřestali, ani když jsem s nimi dvakrát obešel blok. Nebyla to pěkná hovna. I Karel to říkal a ubalil. Potom mi zhasli a probral jsem se až druhý den na ubytovně. Ráno jsem si opět matně vybavoval zbytek večera a dospěl jsem k názoru, že nejsem dobrý tanečník. Pan Martíček s panem Hrdlou mi to potvrdily a ukázali záznam, který z mého vystoupení pořídili. Nebyl to hezký pohled, a tak jsme se už dál nekoukali. Pan Martíček mě potom odvezl na vlak do hlavního města Hané. Já jezdím vlakem, protože mám zakoupenou kilometrickou banku na dva tisíce kilometrů, a to se vyplatí. Rozloučili jsme se a pan Martíček mi nabídl i další hostování v této kapele, takže se možná ještě někdy spolu setkáme. Tak takhle nějak se to stalo, myslím.