recenze

Shop

HOUBA - ...ať von zacvrč! (MC, 2002)
HOUBA - ...ať von zacvrč! (MC, 2002)
Myspace profil Houby Bandzone profil Houby Youtube kan�l Houby Swis-shop.cz

10.07.2004 - Martíček - Martin (SLOVENSKO), Amfiteátr (Underground fest)
Ráno jsme se probudili vcelku pozdě. Asi tak v půl jedenácté jsme se nachystali a vyrazili. Ještě předtím nám Kafka z Kohout plaší smrt prohlížel auto a nic moc jsme nezjistili. Rozhodli jsme se, že tedy přesto vyrazíme, nechtělo se nám kvůli kouři jet zpět. No nic. V Jemnici jsme našli autoservis, ale nic zvláštního nám neporadili a tak jsme se rozloučili s KPS a jeli směr Brno. V Ivančicích jsme něco pojedli (ale dost drahý a hnusný) a asi v jednu jsme byli teprve v Brně. Jeli jsme dál, ale auto taky pořád víc a víc čoudilo. Trochu jsme se báli, kupovali jsme furt olej. Řekl bych, že jsme projeli víc oleje, než benzínu. :) No nic. Ve Starém Hrozenkově jsou hranice. Tam jsme v klidu dorazili a těšili se, že už to máme "jen" 150 km. Ale celníkům se vůbec nelíbilo, že to auto tak kouří. Prej, že nás pouští naposled :) Dojeli jsme do Trenčína a nabrali Potkana z Tranavy. Auto čoudilo čím dál víc a já jsem pomalu začínal mít strach. Tak trochu jsem o tom přemýšlel a stále mě přepadala myšlenka, co budem dělat v Martině, když to třeba nepojede dál. Naštěstí je to super město v krásný přírodě, takže by se určitě něco vymyslelo. Po kratším bloudění jsme Amfitwátr našli a první jsme zahlédli Argies. Přijemné pozdravení s borcem a zpěvákem Argies Davidem bylo konečně něco positivního. Argies jsou fakt borci. Nechápu je: oni prostě nic neřeší, auto si koupí když přijedou do Evropy na turné, pak ho zas prodají. David se mě ptal, kde spíme, kolik asi tak můžou dostat peněž a tak. Nechápu je. Já hrát 30 koncertů za sebou každej den, asi umřu. Oni to dělaj s uplnym klidem a maj stále dobrou náladu. Hm, asi čerpaj energii z jihoamerickejch pralesů, nebo nevim. Jsou to prostě borci. No nic, lidí je na místě dost, zaslechl jsem něco o tisícovce, ale moc se mi tomu věřit nechce. Ale areál je strašně velkej a tak je to i docela možný. V každém případě my vcházíme do areálu a zrovna začíná hrát Editor. Kapela, ve který hraje pořadatel festu (Hirax). Mě se to hodně líbí a lidem taky. Zaslechl jsem, že je to první kapela, na kterou se lidi seběhli. A já už věřím, že tam tolik lidí je. Po skvělém Editoru hrajou Punk Floid. Výborná muziky, lidi paří a my se začínáme celkem dobře bavit. Dal jsem si párek s hořčicí, pivko Corgoň a je mi dobře. Pomalu začínám zapomínat na to naše zakletý auto. Pět let v pohodě a když hrajem 600 km od domova, jsou s tim problémy. Ach jo! :) No nic, po PunkFloidech se těšíme na Argies. Nezklamali nás. Prostě parádní a skvělý, punkrock, energie a 40 minut parádní mjůziky. Ještě chvíle kecáme s Davidem a za chvíli už nastupují Načo Názov. Určitě dle ohlasu jedna z hvězd večera. Chlapi hráli rychle a výtečně a my jsme se pomalu chystali na náš výkon. Když jsme vlezli na podium, lidi začali přicházet a zdálo se, že vše bude super. Každej člen kapely měl jednoho pomocníka. Ten můj třeba zapojil kabely, kombo atd. Takže všechno bylo hned hotový, trochu problémy s bubnama, ale asi za 5 minut jsme mohli začít. Měli jsme tedy na hraní celou hodinu. Koncert to byl výbornej, fakt super. Slovensko je prostě krása. Trochu byla škoda to, že byly před podiem lavičky proto, aby se nelezlo nahoru, no a ochranka. Vím, bylo to nutný, ale kdyby to nebylo, lidi by byli o dost blíž a bylo by to ještě lepší. No nic, nakonec jsme dali jeden nebo dva přídavky a končilo se. Nechápu to, ale na Slovensku je to podivný. Jak sme slezli z podia do backstage, hned tak chodili lidi a chtěli se fotit. Hrdla s Jirkou raději zmizeli a tak to bylo na mě a Majklovi. Majkl se fotí rád..očividně. Vše dopadlo dobře a já se těšil a Davovku, která hrála po nás. Začali hned hitovkou "Human Rights" a lidi se rozpařili jako svině. Parádní koncert, starý songy a to bylo dobře. Já ale padal únavou a tak jsem šel postavit stan. Ještě jedno pivko a spát. Nespal sem. Kapely byli dost nahlas a tak do půl čtvrtý jsem bděl. No a potom taky nic moc. Slováci sou asi moc temperamentní. Prostě bordel byl okolo do rána. Ráno jsme se probudili, našli všechny členy výpravy a mohlo se vyrazit. Auto zatím jelo, ale jistili jsme se kámošem z Chropyně (u Přerova). Do Žiliny jsme dojeli v pohodě, ale na semaforu v Žilině auto skončilo. No nic, co dál? Hmm..volali jsme jako blázni, na informace, prostě sehnat někde nějakou odtahovku nebo tak. Nic sme nesehnali, vyrazili jsme shánět s Jurou autem. Na nádraží v informacích neměli telefonní seznam, telefonní budku jsme nenašli. Kdosi nás odkázal na taxikáře. Ti nám poradili servis UAMK SK, ale tam prý nemají nářadí. Docela nás pobavili. Nakonec jsme sehnali číslo na jakýsi servis. Zavolalli sme tam a do půl hodiny byli u nás. Bohužel, opravář nic moc nenadělal a tak jsme to nakonec ještě nastartovali a jeli k němu do dílny. Tam byla už pohoda. Kecali jsme s opravářema o kapelách atd. Nakonec cosi udělali, auto se rozjelo a oni poradili, že máme jet tak max. 60 a dolévat olej. Za pomoc jsme cosi zaplatili a vyrazili jsme. Hm, bohužel jen asi 15 km. Takže na řadu přišlo táhnutí, aspoň do Čech. V městě Bytča jsme vysadili Potkana (sorry, snad si dobře dorazil) a báli jsme se cesty přes hory. Kámoš nás nakonec vytáhl až na hranice a tam nastal velmi komickej proces. My v autě na laně. On zastavil u celnice, celníci ho zkontrolovali a šli k nám. Vytáhl jsem občanky a celník říká: "Víte, že v taženém vozidle smí být jen řidič?" Já řekl "jo vím". V tu chvíli ale vidím, že Jura už se ozjíždí a my pomalu také. Nemohl jsem to ovlivnit. Na celníka jsem se usmál, bezmocně jsem zvedl ruce, jako že nemůžu nic dělat a v tu chvíli už jsme frčeli...celníci cosi křičeli a koukali na nás, ale já to v tu chvíli opravdu nemohl ovlivnit. Jura vyrazil a já tím pádem taky. Naštěstí neměli ty celníci žádný auto a tak se nic nedělo. My jsme ale smíchy nechápali. Dorazili jsme pomalu do Valmezu, kde vystoupila část výpravy. Já, Majkl a kámoš Alda jsme jeli dále. Nakonec až do Chropyně. Tzn. auto jsme táhli dlouhých 140 km. Naštěstí vše dobře dopadlo. V Chropyni se o nás Jura neuvěřitelně postaral a dohodli jsme se, že ráno auto necháme prostě opravit. Najedli jsme se a vyrazili oestovat místní restaurační zařízení. Všude bylo dost mladých a tak jsme se seznamovali a nálada byla dobrý. Nakonec jsme skončili asi v 4 ráno. Skvělá nedělní akce, ty miluju uplně nejvíc. Ráno jsme naše auto odtáhli do servisu a jestli ho neprodali, je tam dodnes..:) No a v pondělí v osum večír jsme konečně dorazili domů. Ach jo. Výlet jako svině. Výborný koncerty a hlavně jsme poznali hodně skvělejch lidí. A to je k nezaplacení. Ještě jednou díky Jurovi (asi nejhodnější borec na světě) a Léně (jeho ženě), Aldovi ("prestal nám rasť rododendrón...", nebo jak to je), opravářům z Žiliny za snahu. Zajímavej víkend :) Hm, shrnutí: všechno zlé je k něčemu dobré! :) Fakt pravda!!!