Ahoj Ráčkové! Tak já budu pokračovat po Martíčkové recenzi na Uherák. Ráno jsme v Ostrožské Nové Vsi vstali a viděli jsme za světla, proč je ten hotel tak levný. Z venku otřískaná omítka a dole otevřen pouze výčep se směšným číšníkem, který nám rovnou začal nosit slovenské pivo Topvar, které vyrábí kapela Ilegality u nich v Topoľčanech. To bylo deset hodin ráno. A snídani tentokrát chlastal i náš vydavatel a chlapík, co viděl píču a prej to není hezký pohled - pan Pawel Friml. A stihl nám objednat k snídani i vodku. Pak kolem jedenácté hodiny jsme jeli zpět ke klubu Mír. Tam jsme se setkali se skejťákama z kapely Sex Deviants. Tak jsme zašli do hospody naproti klubu a jedli jsme a hlavně jsme pili nejlepší moravské pivo Starobrno. Nakonec si někteří dali i zákusek. To jsem opravdu nechápal. Ale já nechápu víc věcí. Já jsem totiž debílek. Potom jsme vyjeli směr Kroměříž, protože tam Martíček musel fotit místní dívky, teda památky. Tak jsme došli až na hezké náměstí, tam jsme si vyfotili webkameru a já jsem se na ostatní chtěl podívat na internetu. Tak jsem zašel do internetové kavárny a nic jsem neviděl, protože ostatní mezitím zmizeli. A kam byste řekli, že zmizeli? Do hospody. Kam jinam. My jsme přece ožralové a hipíci. A já s Hrdlou jsme je nenašli, a tak jsme zašli do hospody nám nejbližší k srdcím. Do myslivecké. Já a Hrdla totiž máme takový koníček, dalo by se říci, že je to náš kůň. V blízkém lesíčku u našich domovů nimrodíme. To znamená, že chodíme společně do lesa. Posedáváme na posedech, koukáme na zvířátka. A řeknu Vám, že takhle v Ústí pod Labem, v tom našem průmyslovém městě žije dost zvířátek. Třeba lišky, zajíci, ptáci, a i vysoká. Ale my s Hrdlem jsme takový hodní nimrodi. Střílíme jenom komáři a vosa. Ostatním zvířátkám dáváme lízat takovou tu sůl, nosíme jim zbytky od večeří a jednou jsme koupili jelenům v naší punkové hospodě Hnáta smažený sýr s hranolkami a tatarskou omáčkou. Jejej, jeleni nám chodili pod okna hulákat ještě asi dva týdny. No, to jsem nějak odbočil od recenze na koncert, že. Doufám, že mi náš webmaster nevynadá. Tak se vrátím k té myslivecké hospodě. Nejdříve jsme si tam s Hrdlem prohlédli vycpané liška, kance a myslím, že tam byl i srnec. A dali jsme si druhé nejlepší moravské pivo Radegast. Opravdu chutné. Najednou tam přišel odfocený Martíček. Tak jsem dopili a hledali jsme ostatní. Našli jsme je v hospoda, myslím, že se jmenovala Vyhulený Meloun nebo tak nějak. Také tam roznášela pivo vyhulená číšnice. Potom jsem s Hrdlem vypil rychle Jirkůovi pivo, aby se mohlo jet dále a šli jsme k autům. Tam jsme si vyměnili posádku auta. Sex Deviantům jsme prodali po stovce za kus, Hrdla a Jirků. Oni nám dali za dvě stovky za kus, Štěpána a Péťu. A pak se jelo. Rozhodl jsem se, že všem ukážu výtečnou jízdu přes Hostýnské vrchy. A tak se jelo přes hezké městečka jako je třeba Holešov a Bystřice pod Hostýnem. Hlavně Bystřice je hezké město. Vyjeli jsme přes sedlo Tesák, kde byli i zasněžené sjezdovky. My jsme u nás sníh už neviděli pěkně dlouho. Tak jsme se pěkně divili. Myslím, že posádka vozu za námi se divila více, protože si před odjezdem z Kroměříže dali po šluku. Sjeli jsme z hor do ohromné vesnice Hošťálková a vyčůrali jsme se před okny baráčku odkud na nás hrozila a mávala Babička s Dcerou. Vlastně ne, v tom okně nikdo nebyl. A potom už jsme za chvíli stáli v ulici Matouše Václavka u ohromné hotelové ubytovny. Zaplatili jsme a lehli jsme si. Já, zhulený Hrdlo a zhulený Jirků na jeden pokoj a Martíček s panem Frumlem na druhý pokoj. Ano, správně, od téhle chvíle to už byl pan Fruml. Tak jsme rozebrali stůl, lehli jsme si, udělali Martíčkovi s Frumlem holuba. Ta hra spočívala v tom, že jsme roztrhali na kousky housku, šli jsme k jejich pokoji, otevřeli jsme dveře, hodili po nich kousky housky a zakřičeli "holub". Tak takhle jsme se bavili před odchodem na koncert. Vlastně jsme se ještě s Hrdlem koupali a on mě málem utopil, ale potom dostal schýzu z hulení a bál se, a tak jsem raději šel ležet zase do postele. V šest hodin jsme vyrazili k blízkému klubu Sandrik. Tam už se začínalo hrát. Ale my jsme se jenom ohlásili a šli jsme jíst na nádraží. Ale tam bylo zavřeno, a tak jsme šli do pizzerie, kde obsluhovala nervní číšnice a byli tam puberťačky. Já jsem si dal nechutně masovou pizzu a skoro jsem jí nesnědl. Opravdu hnusná, klidně Vám jí ukážu. Dám jí mezi fotky příští týden. Tak jsme se najedli a napili zase piva, dneska už asi osmé pivo. Šli jsme do klubu a tam jsme si sedli na bar. Koukali jsme trochu na kapely a povídali jsme si s lidma. Myslím, že začínali hrát R.A.F. Posoudit kapely nemůžu, nejsem hudební kritik. Ale R.A.F. se mi líbí, protože hrajou muziku, kterou já poslouchám. Po nich, myslím, hráli pořádající Vysoké Napětí. Ty se mi moc líbí, a tak jsem si stoupnul na židli a sledoval jejich vystoupení. Ale už to nemám všechno tak jasně ve vzpomínkách, přece jenom už těch piv za den bylo dost a tady v Sandriku jsem si dával na baru jedno za druhým. Potom jsme šli hrát my. Hrálo se nám docela dobře, i když to nebylo takové, jako den předtím. Nebylo tolik lidí. Ale jinak to bylo skvělé. Co bych psal o nás. Zahráli jsme normálně, i když Hrdlo s Jirků ještě asi cítili odpolední hulení. Možná, že od Martíčka po koncertě dostali facku, ale to nevím určitě :))))))! A potom už moc nevím. Vzpomínám si, že nás Martíček odvezl do hotelu a vracel se zpět pěšky. A potom jsem se probudil ráno už v sedm hodin a bylo všude plno světla a za chvíli do pokoje přišlo strašně moc lidí a všichni byli hodně vožralý a říkali, že chlastali do šesti hodin do rána. A já jsem v těch lidech poznal chlapíky ze Sex Deviants. Myslím, že chlastání bychom se od nich mohli učit :))! Tak jsme asi kolem deváté hodiny vyjeli, po sobě zanechali v pokoji bordel a šli jsme si koupit k nádraží snídani. Vlastně snídani si koupil jenom více a více tlustý náš kytarista Jirků. Já jsem snídal až na blízké benzínové pumpě Šel. Ještě jsem zapomněl napsat, že u nádraží jsme do auta naložili unavené chlapíky z ACV. Teda vlastně to nebyli chlapíci. Byl to výtečný chlapík Dredatý Tomáš a Móňa. Ta, co nosí podkolenky jako ta výtečná zpěvačka Avril Lavigne. Já mám Avril opravdu rád a každý mi za to nadává. Já nechápu proč mi za to nadávají, ale už jsem vlastně psal, že já nechápu víc věcí. Jsem takový blbeček, no. To mám asi z těch snídaní. Koupil jsem si totiž asi dva Gambrinusy 10°. A s Jirků jsme se rozhodli vožrat i Tomáše. A tak se stalo. V Brně Martíček u nádraží vyhodil úplně vožralého Jirků, i když Jirků chtěl jet až do Prahéééééé. Říkal jsem Vám už, proč se Jirkůovi říká Jirků? Je to jednoduché. Sympatizuje s průvodčíma, kteří se jmenujou příjmením Jirků. A od té doby, co s nima začal sympatizovat mu tak říkáme. V Říčanech u Brna jsme vyhodili pana Velikého Pawla Frumla. Ale tentokrát nás moc nezlobil. Za to, že jsem mu půjčil dvě stovky, tak mi dal kompot a Martíčkovi okurky, které jsme hned snědli. Ten kompot jím teď já, když píšu tuhle recenzi. Potom jsem už byl docela vožralý a pamatuju si, že jsem pospával a něco strašně hnusného jedl u Devíti Křížů na dálnici a potom jsem se probudil někde na nějaké vesnici a Martíček tam hrál na basu v nějaké stodole a já jsem se bál, že máme nedělní koncert a asi to tak bylo. A já jsem, debil, byl tak vožralý, že jsem ani nevylezl na pódium. A tak se stalo, že jsem propásl kvůli vožrání další koncert. To se mi naposledy stalo v Černovicích u Chomutova 21. 02. 1998. Ale tam se to stalo i Jirkůovi a tak jsme společně spali a místo toho, abychom byli na pódiu, spali jsme mezi lidma. Ale to jsme ještě nepsali recenze na koncerty, a tak jsem to tady musel napsat, protože by se to jinak nikdy nikdo nedozvěděl. A to by asi mělo stačit. Tak ahoj, Rybátka!