recenze

Shop

SLEVA! Mikina dámská HOUBA / PF tour 2010 s k
SLEVA! Mikina dámská HOUBA / PF tour 2010 s k
Myspace profil Houby Bandzone profil Houby Youtube kan�l Houby Swis-shop.cz

13.02.2004 - Misa - Lomnice nad Popelkou, Aion music club
Ahoj! Tak jsem se zase rozhodl, že Vám napíšu nějaké naše zážitky z koncertů. Píšu je, protože ty koncerty dopadli docela dobře a moc se nám líbily. A vlastně bych tohle povídání psal, i kdyby se nám ty koncerty nelíbily. Ale tak teda začnu. Vyjeli jsme jako obvykle naším autokarem jménem Klif. Kdyby jste někdo nevěděl, proč se jmenuje Klif. Tak Vám to tady vysvětlím. Klif je hrdina jednoho amerického vtipného filmu. Ten hrdina se jmenuje Klif a celý ten film se jmenuje Klif. Ale myslím, že se to píše americky Cliff. A já jsem ten film jednou viděl a bylo to přesně den potom, co jsem si koupil našeho Klifa. A u toho filmu jsem se dost nasmál, protože starej chlápek tam hrál takové malé dítě jenom proto, že je to skoro lilipután. Určitě jste ho už někdy viděli. Hraje v těch americkejch filmech, co je dávají skoro denně na té komerční televizi Nóva. No, ale teď nevím, kde jsem ukončil moje povídání o těch koncertech. Už vím. Jeli jsme. A jeli jsme tentokrát přes Lovečkovice, kde mi Martíček kromě dvou lahváčů Gambrinus 10° koupil i hodinky. A nebyly to ledajaké hodinky. Na těchle byl vidět i čas. A dozvěděli jsme se od pořadatele toho prvního koncertu, že tam máme být přesně v bonbón. A tak jsme pospíchali, moc jsme nestavili ani na čurání a ani na doplnění zásob našich lahváčů Gambrinus 10° a asi za deset minut bonbón jsme již brzdili u rodinky na procházce v Lomnici nad Popelkou. (Až budete jednou hodný, tak Vám povím pohádku O Popelce. To je taková hodná princezna, kdyby jste to náhodou nevěděli.) A Jirků se té rodinky zeptal, kde je ten klub A I O N M U S I C. A oni se smíchy skoro váleli po zemi, hlavně ta ženská od nich s dcerou, ale ten Táta se držel a vysvětlil nám to. Potom se stala docela nepříjemná věc. Zapadli jsme na náměstí do sněhu, protožež je Lomnice nad Popelkou horské podkrkonošské město. A lilipután nebo to bylo dítě na nás, jestli chceme vystrkat z té závěje. My jsme to nepotřebovali, protože máme v kapele siláka Hrdlu. Ale po této příhodě jsme alespoň věděli, že v Lomnici nad Popelkou jsou ochotný a hodný a silný lidé. A pak se to stalo. Zjistili jsme s Jirků, že Hrdla na vystrkání Klifa nestačí. Tak jsme museli s Jirků vylézt a dělat, že Klifa vystrkáváme také. A najednou to šlo a rozjeli jsme se horskými uličkami ke klubu Aion, kde už majitel a další lidé kouřili. Tak jsme vynosili věci a věnovali jsme se příjemnějším věcem, jako je třeba čekání ve frontě na pivo. Ale neměli tam moc půllitrů, a tak jsme čekali a zkoušeli jsme na plakátech přečíst názvy metalových kapel. Moc nám to nešlo, protože metalově nemluvíme. Potom už byli půllitry a my jsme vyzkoušeli pivo Vrchlabský Medvěd. Mimochodem, teď mám jednoho doma a je moc hezký a spinkám s ním. Leží mi na polštáři a nemručí, protože je ušitý z látky. To pivo se docela pít dalo. A potom jsem na baru dostal od nějakého alergika na med pivo, které bylo s příchutí medu. Nic moc. Ani jsem ho nedopil. Byl to spíš med, než pivo. A bylo lahvové. No a tak pomalu začali přijíždět lidi, přijeli i kapely Ribofish z Ječína (to je to město, kde všichni lidi neustále řvou a je to slyšet na sto honů), potom přijeli i Volanti z Dubic. To je ta vesnička u Ústí. Tak jsme si popíjeli a přijeli i naši kamarádi z Ječína a hlavně brácha Jakubosoura. Ten jeho brácha umí jednou rukou v kapse ubalit jointa a to jenom za dvacet vteřin. Takovej on to je hulič. A potom začali hrát Ribofish. Byla to docela dobrá muzika. Řekl bych takový funky hardcore. Zpívali, myslím, česky a to se mi u kapel také líbí. Potom jsem si na chvíli sedl k shopu, který rozbalili kapelníci kapel Houba a Volant - Martíček a Melich. Takže jsem i viděl, jaké šou dělají hudebníci z Ribofish. Zpěváka jsem se trochu bál. Měl totiž tepláka a vypadal dost naštvaně. Ale třeba to jenom tak dělal na pódiu. (Tepláka se jmenoval můj křeček, když jsem byl malý!) Potom, když dohráli Ribofish, tak jsem si dal na baru jednu vodku a začali jsme. Byl to koncert po měsíci a půl a tak jsme se moc těšili a myslím, že jsme to ani moc nekazili a hrálo se nám dobře. Lidi byli skvělý, tancovali, ale my jsme je moc neviděli, protože tam na nás svítili takové ohromné světla a dělali nám na tělech takové mokro. Myslím, že tomu lidé říkají pot. Když jsme dohráli, donesla nám jedna holka zase ty vodky. Tak jsme je vypili a mohli jsme se koukat na to, jak hrajou Volanti. Melich tentokrát řídil, a tak nebyl opilý, což je škoda, protože jednou jsem ho v Uherském Hradišti viděl opilého na pódiu při jejich vystoupení a byla to nejlepší šou, co jsem kdy viděl. I když Volanti umějí udělat šou i se střízlivým Melichem. Volanti tentokrát hráli bez basáka a kytaristy, takže v docela pro nás nezvyklém složení, ale i tak zahráli skvěle. Zkoušeli jsme rozesmát jejich zpěvačku a basačku Veroniku, ale tentokrát jsme to nedokázali, protože se rozesmála sama, neboť byla trochu opilá. Teda na konci celého večera. A potom už byl konec a my jsme nosili věci do auta. Teda já ne, nevím, co jsem dělal. Asi jsem pil na baru další vodku. Potom jsem se ocitl v našem Klifovi a jeli jsme do dvacet kilometrů vzdálených Roprachtic, kde máme chatu a tam jsem se jeli ubytovat. Když jsme přijeli, tak tam byla docela zima. Ale náš kapelník je chytrý a vždy střízlivý, a tak zatopil dole pro mě a pro Hrdlo a nahoře pro sebe a pro Jirků. A tak jsme dopili víno a k ránu jsme s Hrdlo ulehli do spacáků a spali asi čtyři hodiny, abychom se ráno vydali dále směr Balkán......