Do ššáhlav jsme za mírného sněšení dorazili úplně v pořádku a trochu napitý z auta (Jirka a já Michael). Přijeli jsme do velkého vesnického sálu, který nebyl tak úplně zaplněn, ale lidí tam bylo přesto dost. První začala hrát skvělá kapela Ráďa Smráďa and the Gang se dvěma členy z kapely E!E a zpěváka z rozpadlé kapely Yn Lok Eldev An Lok. Dvě písně jsem znal, a tak jsem si i trochu zazpíval pod podiem. Dali jsme si také pivko, i kdyš u jednoho baru bylo docela předrašené (25 Kč za 12-ctku). U druhého to bylo v pohodě (15 Kč za 10-tku). Potom jsme šli hrát my. Domluvili jsme si zvuk se skvělým zvukařem, který přijel sám takovým tim starým kulatým autobusem. Docela boren(c). Zahráli jsme klasicky staré i novější písně. Někteří lidé si i zpívali, takše nás uš v západních Čechách také trochu znají. Je to poslední kraj České republiky, kde jsme hráli jenom v okolí Plzně a nikde jinde. Skončili jsme jako všdy asi po š hodině a šli jsme si zahulit a chlastat pivo. Na koncertě jsme ještě zůstali na po nás hrající Němce Speichel Broiss. To uš si pamatuju jenom matně. Potom jsme šli k autu a cestou ze sálu jsme potkali docela dost policajtů v helmách jako při revoluci 17. listopadu 1989. Opravdu takhle byli oděni. Nebo jsem byl tak zhulenejšššššš A vydali jsme se k Plzni, kde jsme měli zajištěnou ubytovnu. Docela jsme jí hledali, ale nakonec přece jenom našli. Ubytovali a já, Martíček a Hrdla jsme šli do blízké hospody ještě chlastat. Já uš jsem byl docela hodně v prdeli a kdyš jsem přišel zpět na ubytovnu, tak jsem podle čichu vyhledal pokoj s Jirkou, kde jsem měl spát a lehl jsem si. Probudil jsem se k ránu naštěstí úplně ve všem, co jsem měl na sobě i venku a i s botami u Jirky v posteli. Tak jsem si přelezl do své a dospal jsem to zase i v botech a v oblečení.